6. 2. 2019 | Zajímavosti

Chrudim 4.2.2019 - pohled od Rabštejnské Lhoty - teplota - 4 °C. Špatná viditelnost. Chrudim je město v postavení obce s rozšířenou působností, druhé největší v Pardubickém kraji. Leží 110 km východně od Prahy, asi 11 km jižně od Pardubic a 120 km severozápadně od Brna. Žije zde přibližně 23 tisíc obyvatel a je součástí hradecko-pardubické aglomerace. Geomorfologicky leží město v Chrudimské pánvi (240 m n. m.), která je součástí České křídové tabule. Jihozápadně (10 km) se zvedá pohoří Železné hory, patřící do kategorie hornatin, s nejvyšší horou 668 m n. m. (Vestec). Městem protéká řeka Chrudimka, která pramení v chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy (20 km J–JV). Celková délka řeky je 108 km a v ústí je průměrný průtok 6,01 m³/s. U města Seč je na ní postavena údolní přehradní nádrž, která je velmi intenzivně využívána občany města pro rekreaci a vodní sporty (18 km). Průměrná teplota ve městě je 7 °C. Nejteplejší měsíc červenec má teplotu 17,5 °C. První doklady o osídlení území města jsou doloženy archeologickými materiály z přelomu 5.–4. tisíciletí př. n. l. V letech 995 až 1055 vzniká první přemyslovské hradiště. V roce 1055 zde během svého vojenského tažení zemřel Břetislav I., Kosmův zápis o této události je první spolehlivou zmínkou o Chrudimi. Z dosavadního hradiště roku 1263 kolonizačním úsilím Přemysla Otakara II. vzniklo pravé středověké město. Roku 1421 se město po porážce táborskými a pražskými vojsky připojilo k husitům. Mimořádný rozkvět zaznamenalo kolem roku 1527. V roce 1567 byl prováděn v královských městech soupis domů. V Chrudimi jich tehdy bylo 480. V roce 1620 byla Chrudim tvrdě postižena za své sympatie k českému králi Fridrichu Falckému. V době hospodářského úpadku se intenzivně rozvíjelo působení jezuitského řádu, a to až do sklonku 18. století. Roku 1750 zde královna Marie Terezie zřídila poštu a od roku 1751 byla Chrudim sídlem reorganizovaného a trvale zde umístěného krajského úřadu. Od roku 1854 zde až do roku 1949 působil krajský soud, sídlil na místě původního dominikánského kláštera, zbořeného za husitských válek.[3] V období industrializace 19. století vznikla Wiesnerova strojírenská továrna (roku 1855) a v roce 1876 Popperova továrna na obuv. Po druhé světové válce se v těchto původních podnicích utvářejí dva velké průmyslové závody Transporta a Evona. Až do roku 2012 bylo město sídlem okresního úřadu. Centrum Chrudimi má zachovanou středověkou strukturu s památkově významnou zástavbou se starými hradbami a bylo roku 1990 vyhlášeno městskou památkovou zónou. První zmínka o opevnění pochází z roku 1349, je ale pravděpodobné, že bylo vystavěno dříve, patrně již po vzniku města. Do současnosti se dochovala hradební zeď, několik věžic, rekonstruovaná bašta Prachárna na severovýchodu a v současnosti opravovaný dům „Na Puši“ v blízkosti Širokých schodů, jehož součástí je i stará vodárenská věž, do které byla čerpána voda z Vodárny. Odtud byla voda rozváděna do městských kašen a do konventu. Rekonstrukce hradeb probíhá od 70. let 20. století. V hradbách jsou také dvě fortny, tzv. Myší díra (Tmavá fortna) a Pardubská fortna (ve věži Ceregettiho domu). Původní brány – Horní v Břetislavově ulici a Dolní v Široké ulici – se nedochovaly, byly zbořeny během 19. století. Chrudim měla opevněné také předměstí, brány byly kamenné, zbytek opevnění dřevěný. Zbytky Svatokřížské nebo také Batikovské brány, která patřila do opevnění Kateřinského předměstí (vedla přes ni cesta ke kostelu Povýšení svatého Kříže a je poprvé připomínána v roce 1480), byly nalezeny v roce 2017 při stavbě kanalizace na křižovatce Palackého a Havlíčkovy ulice. Brána byla zbořena někdy po roce 1786. Další informace zde:https://cs.wikipedia.org/wiki/Chrudim