4. 12. 2013 | Zajímavosti

Která místa v České republice jsou „nejudržitelnější“? Čtyři města, jedna malá obec a jeden mikroregion obdržela dne 3. 12. 2013 v barokním refektáři Dominikánského kláštera sv. Jiljí na Starém Městě pražském ocenění za splnění náročných kritérií udržitelnosti v tomto roce. Město Chrudim současně jako první v republice splnilo ty nejnáročnější požadavky kategorie „A“ v mezinárodně používané metodě kvality „místní Agenda 21“. Uchazeči - současně aktivní členové Národní sítě Zdravých měst ČR - své postupy obhájili během náročných kontrol, které se konaly vždy přímo na místě, v uvedených městech, v obci a mikroregionu. Akce byla zorganizována ve spolupráci Ministerstvem životního prostředí a za finanční podpory Ministerstva pro místní rozvoj. Město Chrudim postoupilo v letošním roce unikátní hloubkovou analýzu 10 jednotlivých oblastí udržitelného rozvoje v rámci plnění kritérií místní Agendy 21 (MA21). Účastníci kontroly na místě, která proběhla 10. října, mohli sledovat, jak Chrudim naplňuje mezinárodní standardy v oblasti kvality veřejné správy, ochrany životního prostředí, územního plánování, dopravy, sociální problematiky, podpory zdraví, ale i například přístupu ke globálním problémům - zkrátka jaký je stav kvality života ve městě. Odborná porota, ve které zasedli zástupci řady univerzit, ministerstev či další experti z odborných institucí, hodnotila tvrdá data například o kvalitě ovzduší, množství vytříděného odpadu nebo existenci územně plánovací dokumentace. Současně se přihlíželo i k tomu, jaké sociální služby jsou ve městě nabízeny, jaká je jejich kvalita či jak je v Chrudimi rozvíjena kultura. Zdravé město Chrudim splnilo všechna potřebná kritéria kategorie „A“ MA 21 a stalo se tak prvním místem Česka, kterému se něco podobného podařilo. Větší část kritérií byla ze strany Chrudimi splněna bez podmínek, u některých oblastí byly stanoveny podmínky pro další zlepšení či udržení stávajícího stavu. Podmínky se týkají např. udržení trendu klesající nezaměstnanosti, zpracování generelu dopravy ve vazbě na realizaci obchvatu města, zavedení systematického energetického managementu v budovách a zařízeních města nebo další sledování kvality ovzduší ve městě. Starosta Chrudimi, Petr Řezníček, po předání ocenění poděkoval zejména svým kolegům z úřadu i zastupitelstva, bez kterých by, dle jeho slov, město na tuto laťku nedosáhlo, a doplnil: „Toto ocenění nás, pravda, stálo hodně nervů a sil, a jsme na něj pyšní. Dosažení ´áčka´ je společný výsledek nás všech, ale bez dalších inspirací a spolupráce s ostatními městy bychom se tak vysoko nedostali“. I všichni ostatní zástupci oceněných míst - Kopřivnice, Vsetín, Litoměřice, Drahanská vrchovina a Křižánky – ve svých projevech poděkovali kolegům z úřadů i občanům a zdůraznili přínosy spolupráce mezi členy Národní síť Zdravých měst. Vyzdvihli, že dosažení těch nevyšších kategorií místní Agendy 21 je nikdy nekončící proces, na řízení směrem k vyváženému rozvoji měst, obcí i regionů a na spolupráci s veřejností je stále co vylepšovat a stále co se učit. Před tímto samotným oceněním proběhly i v těchto lokalitách tzv. kontroly na místě. Odborná porota hodnotila, jak město, obec či region přistupuje ke strategickému plánování a zapojování veřejnosti do rozhodování. Jediná obhajující malá Zdravá obec Křižánky se letos zaměřila na komunikaci s mladou generací v obci a na snahu o udržení mladých lidí ve venkovském regionu. Venkovské území zastupoval také soutěžící Zdravý mikroregion Drahanská vrchovina. Ukázkovými prezentacemi se pochlubila Zdravá města Kopřivnice a Litoměřice, která získala velice dobré hodnocení externích členů odborné poroty. Města zdůraznila zejména systematickou snahu o strategické řízení k udržitelnému rozvoji, které má pragmatický význam i v přípravě na čerpání podpory v novém období fondů EU 2014+. Na Vsetíně bylo prezentováno mnoho zajímavých příkladů dobré praxe a inspirací, které budou sdíleny i s dalšími městy. Od minulých let je u některých hodnocených míst vidět opravdu výrazný posun směrem ke kvalitě úřadu včetně posílení spolupráce jednotlivých odborů, zlepšila s komunikace s občany i celkově strategické řízení k udržitelnému rozvoji.