MĚSTO CHRUDIM NÁVŠTĚVNÍK STUDENT MĚSTO VIRTUÁLNĚ

V.I.P. | 28.05.2012 22. KVĚTNA 2012 ZEMŘEL CHRUDIMSKÝ RODÁK PROF. MUDR. ZDENĚK DIENSTBIER, DRSC., DR. H. C. (30. KVĚTNA 1926 CHRUDIM - 22. KVĚTNA 2012) BYL ČESKÝ LÉKAŘ, ONKOLOG, PROFESOR NUKLEÁRNÍ MEDICÍNY A RADIOBIOLOG, BÝVALÝ PROREKTOR UNIVERZITY KARLOVY.

VIDEO Z POSLEDNÍ NÁVŠTĚVY PANA PROFESORA V CHRUDIMI - 06/2010. Narodil se v roce 1926 v Chrudimi do rodiny úředníka a matky v domácnosti, později sekretářky. Rodina žila krátce v Plzni, poté se trvale přestěhovala do Prahy, kde absolvoval reálné gymnázium na Vinohradech. V roce 1944 byl se spolužáky totálně nasazen, pracoval ve Skodawerke Smíchov. 5. května 1945 se zapojil do pražského povstání. Po skončenídruhé světové války nahradil gymnazialní oktávu tříměsíční kurz a od září 1945 nastoupil na Lékařskou fakultu University Karlovy v Praze, na které promoval 30. září 1950. Následně si vzal za manželku inženýrku chemie Věru Volkovou. Měli dvě děti Jana (nar. 1957) a Helenu (nar. 1960). Ve čtvrtém a pátém ročníku již pracoval na I. interní klinice FVL UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kam po absolutoriu nastoupil jako lékař. V roce 1951 se stal vědeckým aspirantem v suboboru rentgenové diagnostiky pod školitelem docentem Jiřím Holým, po kterém převzal oddělení rentgenoterapie. V roce 1954 obhájil kandidátskou práci (CSc.) a stal se odborným asistentem lékařské fakulty. Od září 1957 převzal vedení Fyzikálního ústavu FVL UK, který byl následně přejmenován na Ústav lékařské fyziky a později na Ústav lékařské biofyziky a nukleární medicíny.Habilitoval se prací na téma Nemoc z ozáření. Fakultní vědecká rada souhlasila se jmenováním pro obor biofyzika, ovšem fyzici v univerzitní vědecké se postavili proti. Proto byl jmenován docentem pro obor radiobiologie, prvním v Československu. Od roku 1960 se stal proděkanem lékařské fakulty pro vědu, v roce 1964 byl jmenován profesorem v oborunukleární medicína, třetím evropským po Němci A.-W. Scheerovi a Italu V. Donatovi. Stejný rok obhájil také doktorskou dizertaci a získal titul doktor věd (DrSc.). S nástupem profesora Oldřicha Starého do úřadu rektora Univerzity Karlovy se stal prorektorem. Po upálení studenta univerzity Jana Palacha spoluorganizoval pohřeb a na konci roku 1969 se spolu s dalšími z kolegia rektora musel vzdát své funkce. V roce 1970 byl vyškrtnut z Komunistické strany Československa. Po nástupu nového ministra zdravotnictví Jaroslava Prokopce do úřadu v roce 1971 byl jmenován předsedou Vědecké rady ministerstva zdravotnictví ČSR. Roku 1977 se stal členem expertní komise Světové zdravotnické organizace zabývající se důsledky ozáření po svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki. V reakci na působení v mezinárodním týmu vydal brožuru Hirošima – svědomí lidstva. V roce 1987 obdržel čestný doktorát (dr. h. c.) Humboldtovy univerzity v Berlíně. Od prosince 1988 se stal předsedou Výboru československé veřejnosti pro lidská práva a humanitární spolupráci nově zřízeného vládnoucím komunistickým režimem, za což byl po sametové revoluci některými kritizován. Jako jeho zástupce se také účastnil prvních jednání mezi Adamcovou vládou a Občanským fórem v revolučních dnech 1989. V roce 1990 byly na vedoucí pozice pracovišť Univerzity Karlovy vypsána výběrová řízení. Na funkci přednosty biofyzikálního ústavu, kterou zastával od roku 1957 se rozhodl nekandidovat. Dlouhodobě zkoumal syndrom nemoci z ozáření a léčbu lymfomů. V roce 1990 založil československou pobočku Ligu proti rakovině a v prosinci 1991 se stal předsedou její české kanceláře.

UPOZORNĚNÍ: Jakékoli užití obsahu videí nebo částí videí označených logem TV Chrudim včetně jejich šíření je bez souhlasu města Chrudim zakázáno.